planety

Merkur

Denní strana planety je vystavena spalujícímu žáru slunečních paprsků a poblíž rovníku vystupuje teplota nad 400 °C. Avšak v noci, když se povrch od Slunce odvrací, klesá teplota až 180 °C pod nulu.


Věděli jste, že …

…stáčení oběžná dráhy Merkuru pomohla dovysvětlit až teorie relativity?

…Merkur navštívily pouze dvě umělé družice?

…Merkur je nejmenší planeta Sluneční soustavy, ale druhá s největší hustotou? Větší průměrnou hustotu má Země.

…rozdíly teplot mezi Sluncem osvětlenou a neosvětlenou polokoulí Merkuru dosahují přes 600 °C? (-180 °C až +430 °C)?

…Merkur je římský bůh obchodu, štěstí, zisku nebo cestování?


Venuše

Povrch Venuše je patrně nejžhavějším místem ve srovnání s poměry panujícími na ostatních planetách naší soustavy. Teplotou povrchu dosahující téměř 500 °C předčí i planetu Merkur.


Věděli jste, že …

…na Venuši může „pršet“ kyselina sírová?

…rotuje v opačném směru, než Země a ostatní planety? V opačném směru se točí spolu s ní ještě Uran

…Venuše je nejteplejší planetou naší sluneční soustavy?

…orbita Venuše je téměř kružnice?

…Venuše nemá žádný měsíc?


Země

Rovině oběhu Země kolem Slunce říkáme ekliptika. Zemská osa není na rovinu ekliptiky kolmá. Rovina světového rovníku (ta na zemskou osu kolmá je) svírá s ekliptikou úhel 23,5°. Protože zemská osa zachovává svou orientaci v prostoru, zemské polokoule mají v průběhu roku různou polohu vůči Slunci. Pro naši zeměpisnou šířku to znamená střídání čtyř ročních období.


Věděli jste, že …

…kdyby se Země změnila v černou díru, pak by byla stejně veliká jako její model v Opavě (kulička o průměru 2 cm)?

…Země je jediná doposud známá planeta, jejíž povrch tvoří pohyblivé litosférické desky?

…Země není kulatá, má tvar přiblžně jako rotační elipsoid?

…zemské jádro je téměř tak horké jako povrch Slunce (více než 5000 °C)?


Mars

Kosmická sonda Mariner zblízka pořídila první zřetelné snímky jejího povrchu. Mars je dnes nejlépe prozkoumaným tělesem ve Sluneční soustavě, ale existence života na něm nebyla prokázána.


Věděli jste, že …

…západy slunce jsou na Marsu modré?

…v roce 1997 se tři muži z Jemenu snažili zažalovat NASA za invazi na Marsu. Prohlašovali, že Mars zdědili od svých předchůdců před 3000 lety?

…Mars má nejvyšší dosud objevenou horu v celé Sluneční soustavě, jedná se o Olympus Mons s výškou cca 22 km?

…pro malou gravitační sílu si Mars neudrží hustou atmosféru?

…nejdelší kaňon leží na Marsu?


Jupiter

Jupiter velmi rychle rotuje, otočí se jedenkrát kolem své osy za pouhých 10 hodin!

Malým dalekohledem nebo silným triedrem můžete pozorovat čtyři Jupiterovy měsíce, ty největší z jeho početné rodiny mnoha desítek přirozených satelitů. Největší se jmenuje Ganymed a je větší než planeta Merkur. Kallisto je téměř stejně velký jako Ganymed a je také pokryt krátery. Europa má nejsvětlejší povrch. Měsíc Io byl po Zemi prvním tělesem, u něhož byly objeveny procesy podobné sopečné činnosti.


Věděli jste, že …

…Jupiter je největší planeta naší Sluneční soustavy s průměrem 142 984 km?

…při pozorování ze Země je Jupiter třetím nejjasnějším objektem na noční obloze, po Měsíci a Venuši?

…rudá skvrna na Jupiteru je největší meteorologická bouře ve Sluneční soustavě?


Saturn

Prstence jsou složeny z částic o velikosti několika centimetrů až po desítky metrů. Prstence se vyskytují v oblasti s průměrem 400 000 km, ale jejich tloušťka činí pouhé desítky metrů. Saturn má několik desítek měsíců.

Saturnův největší přirozený satelit, Titan, je svou velikostí srovnatelný s Jupiterovými měsíci a je také větší než planeta Merkur. Má hustou atmosféru složenou z dusíku a metanu.


Věděli jste, že …

…Saturn má ze všech planet nejmenší hustotu, která činí pouze 0,7 g/cm3, je tedy menší než hustota vody?

…největším měsícem Saturnu je Titan o průměru 5 150 km, který je větší než planeta Merkur?

…na noční obloze je snadno pozorovatelný pouhým okem jako nažloutlý neblikavý objekt?

…Mimas, jeden z měsíců Saturnu, má povrch s obrovským kráterem, což mu dává podobnost s Hvězdou smrti z Hvězdných válek?


Uran

I většími dalekohledy uvidíme ovšem jen modrozelený kotouček bez jakýchkoliv detailů. Většinu podrobnějších informací máme z jediného průletu sondy Voyager 2 okolím Uranu v roce 1986. Planetu obklopují tenké prstence složené z úlomků a prachu.

Podstatně zajímavější však jsou Uranovy měsíce. Zatím jsme jich objevili téměř tři desítky. Největší z nich je Titania, který má průměr asi 1 600 km.


Věděli jste, že …

…rotační osa Uranu leží téměř v rovině, ve které planeta obíhá? Planeta se kutálí po své dráze.

…i na Uranu se vyskytují bouře a silné větry dosahující rychlosti až 900 km/h?

…planetu obklopují tenké prstence složené z úlomků a prachu?

…většinu  informací o Uranu máme z jediného průletu sondy Voyager 2  v roce 1986?


Neptun

Rovníková část jeho atmosféry je lemována pásmem kupovitých oblaků. Nad nimi se vznášejí bílá oblaka z krystalků metanu, která se podobají pozemské řasovité oblačnosti. Časová stabilita „skvrn“ v atmosféře Neptunu je však kratší než u podobných útvarů na Jupiteru.

U Neptunu jsme dosud objevili více než deset měsíců. Na největším z nich, Tritonu, byla naměřena zatím nejnižší teplota v celé Sluneční soustavě, neuvěřitelných −240 °C!


Věděli jste, že …

…Neptun vyzařuje téměř třikrát více energie, než přijímá od Slunce?

…Neptun byl objeven v roce 1846?

…je nejchladnějším tělesem pozorovaným ve sluneční soustavě?

planetky
a
trpasličí planety

planetky Silesia a Oppavia

Planetky, které se nacházejí v tzv. Hlavním pásu mezi dráhami Marsu a Jupiteru, jsou symbolicky zastoupeny planetkami Oppavia a Silesia. Objevil je a pojmenoval astronom evropského významu, Johann Palisa (1848–1925), který se v Opavě narodil. Největším tělesem Hlavního pásu je planetka Ceres (průměr 974 km) objevená v roce 1801.

Počet známých těles  Hlavníh pásu překročil 100 000. Jejich úhrnná hmotnost je ale velmi malá. Existuje zde jen 16 těles s rozměry nad 240 km. V městském modelu Sluneční soustavy jsou znázorněny kuličkami nepatrné velikosti. Najdete je před kostelem svaté Hedviky.

Cernohorsky

Planetka Černohorský (5268) je nepatrnou nepravidelnou planetkou Hlavního pásu o maximálním průměru 9 km. Umístění v Modelu Sluneční soustavy je poctou historicky prvnímu rektorovi Slezské univerzity v Opavě, profesoru Martinu Černohorskému.

Pluto

trpasličí planeta. V roce 2006 bylo Mezinárodní astronomickou unií zavedeno nové členění těles Sluneční soustavy, a tak vznikla skupina tzv. trpasličích planet, mezi které bylo zařazeno i Pluto. Má velmi výstřednou dráhu s velkým sklonem k rovině oběhu Země kolem Slunce.

měsíce

Náš Měsíc

Můj pozdrav, přátelé! To starý Cyrano vás vítá. Sem, ke mně! Přišli jste právě v čas, kdy okamžik si kabát převléká. Patřila Luna dosud jenom nám – básníkům, snílkům, smělým fantastům, i dobrodruhům v bílých parukách. Fantastům v redingotech i těm v divných přílbách ze stránek nových románů. A odjakživa ovšem milencům, těm Luna vždycky náležela nejvíc. Nyní však širák odhazuji v dál; ať letí hvězdám v ústrety! Ať naším jménem vítá všechny vás odvážné, kdo jste už na cestě do velké náruče, která se zove Vesmír.

Baron Prášil (Karel Zeman, 1961)

Galileiho měsíce Jupitera

Io

S průměrem 3642,6 km se jedná o čtvrtý největší měsíc ve sluneční soustavě. Na povrchu měsíce se nachází více než 400 aktivních sopek, což z Io činí geologicky nejaktivnější těleso sluneční soustavy.

Europa

Europa patří mezi tělesa s nejhladším povrchem ve sluneční soustavě. Velká část planetologů věří, že se pod ledovým krunýřem Europy nachází oceán kapalné vody, který je zahříván a udržován tekutý za pomoci slapových jevů.

Ganymedes

je největší Jupiterův měsíc a současně i největší měsíc ve Sluneční soustavě (těsně před Titanem). Je nejhmotnějším měsícem ve Sluneční soustavě

Callisto

Callisto je druhým největším z Jupiterových měsíců a třetím největším měsícem ve sluneční soustavě po Jupiterově Ganymedu a Saturnově Titanu.

Saturnův měsíc Titan

je jediným měsícem sluneční soustavy, u něhož byla objevena silná atmosféra, a kromě Země je jediným objektem ve vesmíru, u něhož byla s jistotou ověřena přítomnost stálých kapalných struktur na jeho povrchu.

Uranův měsíc Titania

je největší měsíc Uranu, který objevil v roce 1787 W. Herschel.
Titania obíhá kolem Uranu ve střední vzdálenosti 436 300 km po téměř kruhové dráze jednou za 8,7 dne. Titania k Uranu natáčí stále stejnou hemisféru. Vedle velkých kaňonů se na povrchu tohoto měsíce nacházejí četné zlomy a impaktní krátery.

Neptunův měsíc Triton

je největší měsíc planety Neptun, byl objeven v roce 1846 W. Lassellem. Je to jediný známý velký měsíc ve Sluneční soustavě, který obíhá v protisměru rotace své planety. Triton je ledové těleso se sopkami vyvrhujícími led, který je tvořený vodou, dusíkem nebo metanem.